Nový život 2. díl
Usínám. Jsem fakt hodně unavená z toho balení. Nevím jak dlouho jsem spala ale někdo mě zuřivě tahal za rukáv od mikiny. Byla to ségra. „ Co je?!“ Vyjela jsem po ní, vzápětí jsem toho litovala, nechtěla jsem být na ni hnusná, není to její vina,že se stěhujeme do Anglie. Nikdy jsem na ni tak hnusná nebyla. „Promiň Mony.“ „Jo ok, mamka říkala,že tě mám vzbudit za 10 minut přistáváme.“ „Jo.“ Dívala jsem se z okna. Pršelo, což mě ani nepřekvapovalo, co si pamatuji ze zeměpisu tak v Anglii prší často. Měla jsem ráda déšť ale ne tenhle! Ten náš Českej! Letadlo přistávalo. Když přistálo, všichni tleskali, mamka se na mě nepříjemně podívala ať taky zatleskám a já otráveně zatleskala. Začali jsme se hrnout z letadla. Omylem jsem však do někoho strčila a ten dotyčný se musel zachytit o sedadlo aby neupadl. „Sorry.“ Řekla jsem, vůbec mě nezajímalo jestli je to Čech nebo Angličan. „Ok.“ Byl to Angličan byl moc hezkej.Zkoumavě se na mě díval jakoby čekal co začnu dělat. Ušklíbla jsem se a snažila jsem se od něho dostat co nejdál. „Jmenuji se Liam, špitl mi ještě do ucha.“ To se mi nelíbilo. Otřepala jsem se vystoupila jsem z letadla. Takovej namyšlenec to fakt není možný, toto pěkně začíná. Zase prošel vedle mě a já se mu chtěla pomstít. Šeptla jsem mu do ucha: „Jsem Lucy.“ Zářivě se na mě usmál a šel do hl. budovy. Nechtěla jsem nad tím přemýšlet a tak jsem si zase dala sluchátka. Poslouchala jsem zrovna písničku od Keshy: You Love Is My Drug. Nasedli jsme zase do taxíku, tentokrát anglického. Jeli jsme asi 15 minut. Byli jsme na autobusovém nádraží. Nastoupili jsme do nějakého autobusu a jeli jsme asi 40 minut. Potom jsme šli asi 5 minut pěšky. Konečně jsme ho uviděli, náš nový dům. Musím uznat,že byl fakt pěkný, veliký. Taková vila. A já konečně chytla dobrou náladu, vletěly jsme se ségrou dovnitř a prolézaly všechny místnosti a že jich bylo. Nakonec jsme si vybraly pokoje a začali vybalovat. Teď mám 2 týdny prázdniny než nastoupím do nové školy, abych se zde mohla usadit a podívat se po okolí, začíná se mi tu líbit. V tom si však vzpomenu na kamarády a dobrá nálada je ta tam. Nevědomky si lehám na postel (velikou postel J ) a usínám…