Patříme k sobě 1.díl
Je deštivé pondělí a já se chystám do školy. Zase ho uvidím! Zayna! Mého nejlepšího kamaráda, nebo byl mým nejlepším kámošem, než přešel do showbyznysu. Potom se semnou už stýkat nechtěl. Když jsme byli malí, říkali jsme si jak se vezmeme. Milovali jsme představu jak jsme dospělí a máme dvě děti. Holčičku a kluka. Byla jsem to já co ho doprovázela do X-factoru, držela jsem mu palce, povzbuzovala jsem ho. Potom co se založila skupina One Direction se o mě přestal zajímat. Chtěla bych vědět jestli ostatní členi skupiny o mě ví. Bylo mi to líto. Tolik jsem ho měla ráda. Jejich skupina byla strašně populární. Na mě se ani jednou od X-factoru neusmál, neřekl mi ani ahoj, prostě nic! Zlomil mi srdce. Popadla jsem tašku a utíkala ke dveřím abych ho nezameškala. Jdu asi 5 minut, než ho uvidím. Zastoupím mu cestu a řeknu mu: „Nepustím tě do té doby než mi neřekneš co se mezi námi stalo!“ Nic neříkal pak mi řekl slova, která mě vyrazila dech: „ Jdi mi z cesty hysterko!“ Uhnula jsem a sedla si na chodník. Začala jsem brečet. Ani se neotočil! Seděla jsem tam asi 20 minut. Přišla jsem proto pozdě do školy! „Co se děje Deny?“ Zeptala se mě Martina, která seděla vedle mě. „Ale… Řeknu ti to o přestávce.“ Nic jsem ji však neřekla. Nahromadily by se k nám holky, které by to hned vykecaly. Řekla jsem ji vše po škole. „Nic si z něho nedělej! Je to namyšlený hovado!“ Přitakala jsem i když jsem si to nemyslela. Když Martina odešla, sedla jsem si na pohovku a pustila si tvrdej rock. Ten mě zachránil od toho abych se nezbláznila. Asi 2 hodiny jsem seděla a čučela na zeď. A DOST! Já bych se asi zbláznila. Půjdu k němu zazvonit a pěkně si všechno vyjasnit ať mě pošle třeba do pr****! Oblékla jsem si tílko, rifle, tenisky a vyrazila jsem. Zazvonila jsem. Otevřela mi jeho máma. „Dobrý den, je doma Zayn?“ „No, ne Deniso tebe bych tady nečekala.“ „No dobře, můžu mluvit se Zaynem?“ „Ale jistě…“ „Zayne! Návštěva!“ „Jo…“ A Zayn sešel po schodech a když mě uviděl, chtěl se zase vrátit zpátky do pokoje. „Zayne! Pojď sem a vyřeš si to s Denisou!“ „Hm..“ A paní Maliková vystrčila Zayna na verandu a zavřela dveře.“ „Takže Zayne…“ Přerušil mě: „Hele Deniso co ti furt je? Co furt po mě chceš?!“ „Já chci vědět…“ „Přijď dneska na koncert a uvidíš sama!“ A podal mi lístek. Potom zaklepal na dveře a když mu paní Maliková otevřela, řekl: „Vyřešeno!“ Vešel do vnitř a zabouchl dveře. Šla jsem se domů převléct a nachystat se na koncert.
mě se to taky líbí
(katy, 14. 2. 2013 18:25)